Pacienti vstupují do fakultních nemocnic proto, že se jim dostane špičkové zdravotní péče poskytované na základě posledních poznatků vědy. V Hradci Králové je však tento základ, o nějž se opírá české zdravotnictví, pošlapán. Fakultní Ambulance tradiční čínské medicíny praktikuje služby, které vycházejí z nevědeckých blábolů a pacientům je nabízí klamavým způsobem. Zdravotnický deník si podle zákona o svobodném přístupu k informacím vyžádal znění informovaného souhlasu a se zděšením konstatuje, že jsou na půdě fakultní nemocnice pacienti „léčeni“ tzv. energiemi, které neexistují, a bylinami, jejichž složení je tajné. Léčí je osoby z Číny, o nichž není jasné, jaké mají klasické medicínské vzdělání a kteří díky výslovnému povolení ministerstva zdravotnictví mohou na českých pacientech praktikovat šarlatánství. Ředitel nemocnice, profesor medicíny a šéf vakcinologické společnosti Roman Prymula jakoukoliv kritiku přecitlivěle odmítá, na otázky odpovídá jenom částečně či vůbec a tím přispívá k prohlubování nedůvěry k tomu, co se za zdmi jím vedené instituce vlastně děje.
Dějiny kontaminace české medicíny čínským šarlatánstvím jsou krátké, ale intenzivní. V roce 2013 tehdejší ministr zdravotnictví Martin Holcát navštívil Čínu, a to za doprovodu dvou ředitelů fakultních nemocnic Romana Prymuly z Hradce Králové a Svatopluka Němečeka z Ostravy. Na místě došlo k obrácení z Šavla na Pavla. „Když jsme tam odlétali, nikoho ani nenapadlo, že by se rozvíjelo cosi na tomto poli,“ řekl Roman Prymula později časopisu Respekt. Profesor medicíny, bývalý děkan lékařské fakulty a jeden z mála českých vědců, který publikuje opravdu v nejprestižnějších světových lékařských časopisech, se vrací z Číny nadšen. Časopis Respekt, který z jakýchsi dialektických důvodů čínské medicíně fandí úplně stejně jako Dalajlámovi, popsal Prymulův zážitek slovy: „Pak ale na vlastní oči viděl, jak špičková západní medicína kooperuje s tradiční, vzájemně si posílají pacienty, pro které je ta či ona cesta vhodnější, a nápad byl na světě.“ Onen nápad se proměnil ve skutečnost, na Česko nezvykle raketovým tempem. Následovaly další návštěvy Číny, podpisy smlouvy mezi nemocnicí a partnerským čínským pracovištěm a letos bylo česko-čínské centrum ve FN Hradec Králové otevřeno. Za projektem stojí silný politický zájem. Česká politika se otočila směrem zády k lidským právům a čelem k lidové Číně. A jsme svědky snahy seshora protlačit mýtotvornou tradiční čínskou medicínu (TCM) a uměle ji naroubovat na racionální české zdravotnictví.
Po tří tisíc prvé ověříme placebo?
Ono i v té Číně se TCM prosadila státní politikou. Ještě v roce 1911 byla v zemi svého zrodu akupunktura vyřazena z programu lékařské fakulty jako nevědecký předmět. Vrátila se, až když ji resuscitoval z nouze Velký Kormidelník Mao a spojil ji s posbíranými lidovými praktikami a bylinkářstvím. Vědci dostali nařízeno, aby tomuto mišmaši dali nějaký systém a tak vzniklo to, čemu dnes říkáme tradiční čínská medicína. Není to medicína s historií několika tisíc let, jak se tvrdí, je to lidové léčitelství s ideologickou nástavbou 50. let minulého století. Ale o tom už jsme čtenáře spravili v jednom ze starších článků. Také jsme upozornili na pěkný přehled souhrnných hodnocení dostupných studií o akupunktuře, uvedený větou: „Po třech tisících studií není třeba žádná další, akupunktura je mrtvá“. Metoda má v globále účinek placeba, které se projevuje zejména u zvládání bolesti. Skeptičtí vědci (a měli by snad být jiní než skeptičtí?) nevidí smysl dál ověřovat již ověřené. Průkopnická hradecká fakultní nemocnice však patrně připojí ještě nějaké další studie do dlouhého seznamu, aby zjistila to samé. Tedy, pokud bude postupovat stejně seriózně jako vědci, kteří se o totéž snažili předtím. Pravděpodobnost, že zrovna ve východočeské metropoli zvrátí dějiny lékařství, se blíží nule.
Profesor Prymula v médiích skutečně naznačoval, že na prvním místě stojí vědecký výzkum. „Klinika tradiční čínské medicíny by měla v první etapě rozvíjet zejména akupunkturu a léčbu bolesti, následně však předpokládáme plnohodnotný rozvoj včetně herbální medicíny,“ řekl v rozhovoru pro server česko-čínské komory loni v dubnu. „V první etapě se jedná o čistě vědecký projekt. Naším cílem je ukázat na základě důkazů, že některé principy tradiční čínské medicíny jsou skutečně jasně verifikovány a budeme je ukazovat na srovnání západní a východní medicíny,“ uvedl ředitel Prymula letos v dubnu ČTK.
Zdá se, že o vědu ale jde až na posledním místě. Ano, v FN Hradec Králové sice bylo 17. června slavnostně otevřeno Česko-čínské centrum pro výzkum tradiční čínské medicíny, a to za účasti ministrů zdravotnictví Česka a Číny i čínské vicepremiérky. Ovšem už za tři měsíce – 21. září – byla v tamtéž otevřena ambulance tradiční čínské medicíny. A to už je jiná káva, jak ukážeme dále.
Organizačně je to nyní tak, že Centrum tradiční čínské medicíny má statut samostatného oddělení Fakultní nemocnice Hradec Králové, které nespadá pod žádnou kliniku a podléhá přímo řediteli. Z hlediska lékařských oborů – podle vyjádření samotné nemocnice – „spadá pod internu“ (!). Dělí se tedy na dvě části – „Ambulanci TCM“ a „Česko-čínské centrum pro výzkum TCM“. Zdravotnický deník se zajímal o ambulantní část, protože v ní nejde o žádný režim experimentu nebo nějakého klinického hodnocení podle pravidel vědy, ale běžné služby alternativní medicíny. Není divu, že zájem lidí je obrovský. Alternativní medicína pod záštitou fakultní nemocnice! To už léčí samo o sobě. Na základě zákona o svobodném přístupu jsme získali text informovaného souhlasu, který podepisuje pacient, jenž chce služeb ambulance využít (také jsme dostali několik stručných odpovědí na naše otázky, týkající se fungování centra).
Fakultní pohádky o energiích
Čeho se tedy může pacient fakultní nemocnice dočkat? Podrobnosti se dočteme v Souhlasu pacienta/pacientky s vyšetřením a léčbou metodami tradiční čínské medicíny. Nabízena je akupunktura a elektroakupunktura, podpůrné podávání bylin, dietetika, čínská masáž tuina, cvičení qigong (čchikung) a baňkování. V informovaném souhlasu jsou tyto metody vysvětleny slovy na prestižním vědeckém pracovišti nevídanými. Podívejme se například, jak je tam používáno slovo „energie“, případně „energetický“:
„Čínská dietetika staví do popředí energetické působení různých druhů potravin.“
„Masáž se provádí pomocí jednotlivých masážních technik, dlaní, prsty či lokty za účelem obnovení toku energie v akupunkturních drahách.“
„Cvičení qigong (čchikung) – v překladu práce s vitální energií, je staré čínské cvičení, které prohlubuje schopnost vnímat proudění energie v těle. Vlivem cvičení se úroveň energie v těle zvedá, bloky toku energie se rozpouštějí a energie uvnitř těla volně plyne.“
Zvláště definice cvičení je vypečená, energie je tam zmíněna pětkrát. „Žijeme v 21. století, kde je jasně definováno, co je to z fyzikálního hlediska energie,“ vysvětluje pro ZD doktor Maroš Rudnay, který vede stránky Lovci šarlatánov, kde se mladí lékaři snaží bojovat s nesmysly, absurditami i očividnými podvody, které atakují medicínu. „Energie je skalární fyzikální veličina, která bývá charakterizována jako schopnost hmoty (látky nebo pole) konat práci. A já se ptám, jak může v 21. století v členské zemi Evropské unie fakultní nemocnice, to jest instituce, která se honosí přívlastkem, který má pacientům naznačovat, že péče tam poskytovaná odpovídá nejnovějším pokrokům a standardům lékařské vědy, lhát v informovaném souhlasu pacientům způsobem, jaký používají nejhorší šarlatáni na internetu. A sice – mluvit o jakési životní energii, což je něco, co se absolutně vymyká vědecké definici slova energie a čehož existenci nikdo nikdy reálně neprokázal a neověřil,“ zlobí se doktor Rudnay a dodává: „Tohle je možné přirovnat k informovanému souhlasu, kde bude napsáno, že pacientovi bude aplikován intravenózně extrakt z rohu jednorožce, který mu má léčit jeho nemoc.“
Lovec šarlatánů je přesvědčen, že pro každého, kdo funguje v reálném světě, kde platí fyzikální zákony, musí být absolutně zcestné, aby lékařská instituce, tj. instituce pracující s aplikovanou přírodní vědou (medicínou) vyprávěla svým pacientům pohádky o „životní energii“. „Pokud FN HK mluví o ‚proudění životní energie‘ – já jako člověk z reálného světa prosím – povězte mi, jak se daná energie měří nebo jaká je její fyzikální definice v jednotkách SI,“ vznáší hypotetický dotaz Maroš Rudnay.
Informovaný souhlas přitom není žádný cár papíru, na nějž je možné napsat cokoliv. Je definován v zákoně a měl by být podepisován až po rozhovoru pacienta s lékařem, během kterého mu mají být vysvětleny srozumitelně a pravdivě všechny postupy, okolnosti i nežádoucí účinky dané léčby. Co by lékař odpověděl na otázku, jaká energie je tady popisována? Pravdu, že je to jenom jiné jméno pro placebo, nebo odříká nějakou slátaninu z čínské mytologie a půjde tedy proti svému vzdělání i etice povolání, protože bude zkrátka lhát?
Pohádky o čínské medicíně zatím vykládá vedoucí lékař ambulance TCM i celého centra František Musil. „Více než morfologických a biochemických vztahů si všímá hlavně té energetické stránky. Každý organismus má v sobě energii, jinak bych nebyl schopen pohnout rukama, nohama,“ prohlásil doktor Musil v neuvěřitelném rozhovoru pro DVTV. Také tam uvedl, že „TČM zprůchodní plynulost toku energie“.
Ředitel tají, jaké byliny centrum používá
Báchorky o energiích jsou podvodné, ale samy o sobě nikoliv snad nebezpečné. Jiná je situace u čínských bylin. Ty mohou obsahovat jednak jedovaté látky a jednak látky, které mohou měnit účinky užívaných léků. Například profesor Vladimír Tesař v článku v Medical Tribune varoval, že „čínská medicína není bezpečná, čínské byliny obsahují toxickou aristolochovou kyselinu, na jejíž obsah nejsou testovány. Aristolochová kyselina vyvolává selhání ledvin a karcinomy urotelu.“ V Evropě i v USA byli z těchto důvodů několikrát státními autoritami varováni spotřebitelé a stahovány výrobky s čínskými bylinami. Na dané téma lze najít v renomovaných časopisech dostatečně průkazné práce.
Vedoucí ambulance František Musil však mluví o vyjádřeních profesorů s despektem. „Obavy nejsou relevantní. Profesoři Tesař a Svačina jsou vytížení, mají funkce, když je někdo požádá, musejí rychle sehnat data. Obavy nejsou podložené. Byliny, které uvádějí, s obsahem kyseliny aristocholové, nepoužíváme,“ pronesl opět v DVTV. Pacienti, kteří byli otráveni, podle něj používali byliny ve vysokých dávkách a je to prý jako s léky, které profesoři také používají, lze se s nimi předávkovat a otrávit. To je ovšem demagogie, například v této práci byl zkoumán výskyt rakoviny ledvin v populaci vyznavačů čínských bylin na Tchaj-wanu a těžko lze předpokládat, že se všichni předávkovali (to by jim snad jejich lékaři TCM nedovolili, nebo ano?). Doktor Musil také zapomněl dodat, že o složení léků máme přesné informace, podléhají přísné kontrole a vztah mezi strukturou obsažených látek a účinkem (ať už pozitivním nebo nežádoucím) je velmi dobře zdokumentován a lékařům při předepisování znám.
Co však víme o složení bylin, které se používají ve FN Hradec Králové? Opravdu mezi nimi nejsou i jedovaté rostliny? Veřejně není známo nic. Podívejme se, co se píše v informovaném souhlasu:
„Podpůrné podávání bylin spočívá v užívání individuálně připravené bylinné směsi. Složení bylinné směsi je určeno lékařem tradiční čínské medicíny podle výsledku vyšetření pacienta. Podstatou podpůrného podávání bylin je pozitivní ovlivnění organismu pomocí specifických látek, které jsou obsaženy v bylinách užívaných ve formě z nich připraveného odvaru. Fakultní nemocnice Hradec Králové spolupracuje v oblasti podpůrného podávání bylin s firmou TCM Bohemia. Bylinná směs je v bylinkárně připravena a odeslána pacientovi domů poštou. Používané byliny jsou firmou TCM Bohemia dováženy z Čínské lidové republiky. Dovážené byliny jsou testovány akreditovanými laboratořemi Zdravotního ústavu, hlavně na přítomnost těžkých kovů.“
V informovaném souhlasu tedy není složení bylin pacientovi prozrazeno. Zdravotnický deník proto žádal, dle zákona o svobodném přístupu k informacím, o seznam bylin, které se v centru používají, a chtěl také vědět, jaké mají certifikáty (rostlinky nebo z nich zpracované produkty). Na obě otázky nám ředitel Prymula odmítl odpovědět, neboť se prý jedná o informaci, která „vznikla bez použití veřejných prostředků a byla povinnému subjektu předána osobou, jíž takovouto povinnost zákon neukládá, a zároveň tato osoba nesdělila, že s poskytnutím informace souhlasí“. Zdravotnický deník se samozřejmě odvolal k ministerstvu zdravotnictví a nyní čeká na odpověď. Domníváme se totiž, že v souladu se zákonem mají být zdravotní služby poskytovány pouze se svobodným a informovaným souhlasem pacienta, což také znamená, že ten má právo vědět, co přesně mu je podáváno a tedy jaké byliny směs obsahuje. Jsme také přesvědčeni, že tato informace musí být veřejně známá. Stejně jako musí být veřejně známo, kdo a jaký certifikát k použití předmětných bylin pro léčivé účely udělil.
Je Prymulův seznam jedovatý?
V okamžiku, kdy nám tyto informace odmítá ředitel Prymula sdělit, jsme odkázáni na své zdroje a úvahy. Zdravotnickému deníku se podařilo od důvěryhodného zdroje zjistit, že Číňané hradecké nemocnici předložili jakýsi seznam bylin, který ovšem obsahoval čínské znaky, jimž nikdo nerozuměl. Expert, jehož nemocnice oslovila, nejprve musel (aby určil, o jaké byliny se jedná a zda je jejich použití v souladu s evropskými předpisy) obtížně shánět přepis znaků. Pak k tomu z různých zdrojů mohl přiřadit latinské názvy. Ukázalo se jednak, že se ve směsích nacházely rostliny jedovaté, které expert navrhl vyřadit, a dále, že většina rodů čínských bylin má svůj adekvátní rod v Evropě, mezi těmi jedovatými je například dobře známý oměj šalamounek. Čínské byliny jsou v Evropě registrovány jako doplňky stravy. Podle informací ZD zatím pouze jedna jediná čínská bylina (snad Dioscorea chinensis) je registrována jako léčivý přípravek. Pokud však mají byliny právní postavení pouhých doplňků stravy, nelze s jejich pomocí léčit. Doplňky stravy jsou vlastně potraviny a jsou i tak regulovány (vztahuje se na ně zákon o potravinách), neověřuje se u nich složení, účinnost ani bezpečnost, pouze je kontrolována nepřítomnost těžkých kovů a mikrobiální znečištění. Spotřebitel nesmí být klamán, o těchto výrobcích se tudíž nesmí tvrdit, že „léčí“. V hradecké nemocnici si vymysleli na pacienty právní kličku. V informovaném souhlasu přidali k použití bylin slovíčko „podpůrné“. Pacient ale toto použití nemůže chápat jinak, než jako léčbu, protože je zařazeno ve výčtu „léčebných metod“ tradiční čínské medicíny. Ale slovíčkem „podpůrné“ je nemocnice jakoby z obliga.
Také ředitel defacto přiznal, že bylinné směsi se používají k léčbě. Na otázku ZD, v jakém režimu hradecká nemocnice byliny používá, profesor Prymula odpověděl: „Byliny nejsou používány v režimu živnostenského zákona, ale v režimu zákona č. 372/2011 Sb, o zdravotních službách….“ Jinými slovy nejsou požívány jako doplňky stravy, ale jsou používané jako součást zdravotní péče, což je ovšem ve zjevném rozporu s tím, do jaké právní či spotřebitelské kategorie tyto produkty patří.
Zdá se, že nemocnice nejen nechce, ale snad ani nemůže prozradit složení konkrétních bylinných směsí, které dostává konkrétní pacient, protože je nezná. Údajně je totiž „míchá bylinkárna“, a to podle doporučení čínského lékaře. Výhradním dodavatelem bylin fakultní nemocnice je firma TCM Bohemia. Na jejích webových stránkách nelze zjistit, jaké byliny jsou ve směsích obsažené. Samostatně prodává pouze dvě – slizovku obecnou a kustovnici čínskou. Jinak v její nabídce nalezneme množství nejroztodivnějších směsí pod poetickými názvy jako „vyvanutí dračí jeskyně“, „zpěv malé zvonkohry“ či „pilulka propuknutí v smích“. U všech se chlubí protokoly, v nichž je však pouze uveden výsledek měření výskytu těžkých kovů, což má pro spotřebitele nulový význam (je jednoduše základní povinnost každé potravinářské firmy nemít výrobek znečištěn látkami, které tam nemají co dělat).
„Bylinné směsi WAN jsou z bylin vyráběny v Lanzhou Taibao Pharmaceutical Factory, která je předním producentem těchto preparátů a vyváží je do USA, Japonska, Austrálie, Holandska a dalších států. Je držitelem certifikátu GMP, opravňujícího k exportu do ‚západních‘ zemí. Byliny jsou zde smíchány podle tradičních receptur, vařeny a z vyvařeného odvaru se sušením získává extrakt. Ten se poté lisuje a povrchově leští do kuliček, hotových k přímému použití, bez nutnosti dalšího vaření,“ píše se na stránkách firmy. Ve fakultní nemocnici – jak uvedeno výše – je praxe taková, že čínský lékař určí, jaká směs má být použita, pak je připravena v bylinkárně (tedy ve firmě TCM), ta jí pošle pacientovi poštou a on si z ní doma připraví odvar. A co když v „bylinkárně“ přimíchají do směsi nějakou bylinu, která způsobí pacientovi zdravotní újmu? Kdo a podle jakého zákona bude postižen? Čínský lékař, který směs navrhl, se asi bude vymlouvat na bylinkárnu a ta zase na něj. Odpovědnost pak zbyde na fakultní nemocnici. Pod její patronací se tohle šarlatánství odehrává.
Stejně tak není jasné, jak se bude postupovat v případě interakcí bylin s léky. „Možné interakce vyhodnocuje lékař,“ napsal nám stručně profesor Prymula, ale neuvedl, který lékař. Zná ten čínský skutečně vlastnosti u nás užívaných léků, ví český lékař, co je v bylinných směsích obsaženo za účinné látky? O tom lze mít velké pochybnosti. Doktor farmacie Josef Suchopár ze společnosti Infopharm, přední český expert na interakce léků, již před časem upozornil v časopise Instinkt na příklad šalvěje červenokořenné, která se používá v tradiční čínské medicíně při kardiovaskulárních onemocněních. „Jenže vyplavuje látky snižující účinek našich standardních léků. Nemyslím si, že by to někdo věděl,“ uvedl v Instinktu Suchopár.
Nadějí, že se snad nakonec nic nestane, skýtá tvrzení vedoucího lékaře ambulance TCM Musila, že pacienti moc bylinky rádi nemají. „Byliny jsou pomalejší ve svém účinku než akupunktura, jsou drahé a nechutnají dobře,“ usmíval se v DVTV.
Vyplázněte na Číňana jazyk
Energie a byliny jsou jenom rekvizity. K celkovému dojmu z taškařice je třeba najmout i herce, tedy originálního čínského „lékaře“.
Každý nově příchozí pacient je nejprve vyšetřen českým lékařem, který stanoví vstupní diagnózu. Tu prý osobně provádí doktor Musil, jak prozradil DVTV. Ten pak přivede pacienta k čínskému „lékaři“, jímž je momentálně jistý pan Wang Bo. Dr. Musil anglicky informuje pana Wanga Bo o tom, co zjistil vyšetřením pomocí „konvenční“ medicíny. Číňan se českého lékaře anglicky ještě doptá na nějaké detaily, a pak začne pacienta vyšetřovat. Přechází přitom do čínštiny, kterou pacientovi překládá do češtiny tlumočnice. Doktor Musil zůstává a Wang Bo vyšetřuje puls obou paží. Jak uvedl F. Musil „to mu dává informace o energetickém stavu organismu, Číňané rozlišují 27 druhů pulsů.“ Také vyšetřuje jazyk („okno do vnitřního stavu organismu, spousta detailů“ říká dr. Musil). „Podle potřeby mohou být využity i další diagnostické metody. Na základě provedeného vyšetření je stanoven diagnostický a léčebný závěr. Za 2 – 4 týdny po vstupním vyšetření pak následuje kontrolní vyšetření pacienta,“ píše se v informovaném souhlasu.
Český právní řád nedovoluje, aby pacienta léčil jen tak kdokoliv si zamane. Zákony hovoří o odborné způsobilosti a podmínkách, za nichž u nás mohou pracovat lékaři z ciziny. Požádali jsme o názor na působení čínského lékaře ve fakultní nemocnici Českou lékařskou komoru (ČLK). „ČLK v poslední době nepřijala za člena žádného lékaře z Číny. Každý lékař vykonávající praxi na území ČR musí být členem lékařské komory nebo musí být alespoň registrován jako hostující lékař. Podmínkou přijetí za člena je doložení diplomu o ukončení studia na lékařské fakultě v ČR nebo jiné zemi EU, v případě lékařů z třetích zemí pak doklad o řádném absolvování aprobační zkoušky v českém jazyce. Tyto zkoušky organizuje ministerstvo zdravotnictví. Pokud se někdo za lékaře neoprávněně vydává, pak jde o podvod. ČLK nebyla požádána o stanovisko k praxi čínských lékařů ve FN Hradec Králové, ani k aplikaci tzv. čínské medicíny v této nemocnici. Vůči fakultní nemocnici nemá ČLK bohužel žádné kompetence. K osobám, které neoprávněně vykonávají lékařskou praxi a nemohou tedy být členy komory, nemá ČLK žádné kompetence. Je dána kompetence příslušného správního orgánu, kterým je územně příslušný krajský úřad. Ten je v takových případech povinen zasáhnout. Odpovědnost má samozřejmě i zřizovatel FN, tedy ministerstvo zdravotnictví,“ napsal nám prezident komory Milan Kubek.
Ministerská výjimka pro šarlatánství
Ministerstvo však hradeckou nemocnici v šíření šarlatánství podporuje. Dokonce vymyslelo fintu, jak práci čínského lékaře legalizovat. V zákoně č. 95/2004 o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti… je paragraf 36 písmeno a), který umožňuje ministerstvu vydat povolení k výkonu lékaře na dobu určitou s přesným vymezením činností, a to osobě, která byla do Česka pozvána například vysokou školou, výzkumnou institucí nebo akreditovaným zařízením „k předávání, nebo nabývání odborných nebo praktických zkušeností“. Zákon je tak formulován proto, aby mohli čeští lékaři například pozvat špičkového profesora z prestižní západní univerzity, a ten tu mohl předat své cenné zkušenosti.
V Hradci paragraf 36 posloužil k legalizaci šarlatánství, plyne to ze znění povolení. „Ministerstvo dne 10. 8. 2015 vydalo … povolení k výkonu zdravotnického povolání lékaře na území České republiky pod odborným dohledem lékaře se specializovanou způsobilostí, a to na dobu určitou od 21. 9. 2015 do 20. 9. 2016 v oblasti činnosti diagnostické – diagnóza TCM: všeobecné objektivní nálezy, objektivní nálezy na jazyku, objektivní nálezy na pulzu, v oblasti činnosti léčebné – léčebné činnosti v nechirurgických oborech prováděné na pacientech metodou akupunktury, baňkování a masáže tuina s výjimkou dětí, těhotných žen a pacientů s psychickým onemocněním,“ napsala Zdravotnickému deníku Dana Šalamounová z odboru komunikace ministerstva zdravotnictví. Nemocnice má tak na neexistující energie a baňkování posvěcení z nejvyšších míst, ovšem nikoliv na byliny (tam je ale jiná již zmíněná klička, ono slůvko „podpůrné“).
Jak jsme uvedli výše, potvrdil nám ředitel nemocnice Roman Prymula, že čínská medicína u nich lékařsky „spadá pod internu“. Vedoucí lékař ambulance bude patrně internista, otázkou je, zda jím je i jeho čínský kolega. „Obor ‚čínská medicína‘ český právní řád nezná. Nejde o základní ani nástavbový lékařský obor. Pokud se aplikuje v rámci vnitřního lékařství, je otázkou, zda jde o léčbu lege artis – tedy na náležité odborné úrovni podle § 4 odstavec 5 zákona č. 372/2011 Sb. Podle ní má jít o uznávané postupy v souladu s pravidly vědy. Odborně posoudit, zda takto péče na samostatném pracovišti tzv. čínské medicíny ve FN Hradec Králové probíhá, nemůžeme pro nedostatek informací, ale pochybnosti máme,“ sdělil nám prezident komory Kubek.
Lovec šarlatánů Maroš Rudnay se domnívá, že kdyby informovaný souhlas pacienta v ambulanci TCM měl být pravdivý, musel by znít nějak takto: „Budete vyšetřen českým lékařem. Pak, bez ohledu na vaši diagnózu, budete podroben vyšetření pracovníkem z Číny, který nesplňuje kritéria pro samostatný výkon lékařské činnosti v oboru interní medicína, a to na základě vědecky neověřených teorií a metod. Potom podstoupíte léčbu, která nikdy nebyla vědecky ověřena a nesplňuje kritéria léčby interních nemocí lege artis.“
Jinou možností je prohlásit léčení pomocí tradiční čínské medicíny za experiment. Pak by ale měl informovaný souhlas také vypadat jinak. „Tento informovaný souhlas odpovídá pouze pro léčbu běžnými v praxi zavedenými metodami. Pokud by mělo jít o metody dosud na živém člověku v praxi nezavedené (lékařský experiment), musel by informovaný souhlas výslovně obsahovat i svolení k léčbě dosud nezavedenou metodou (§ 33 odstavec 4 písmeno a) zákona č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách),“ míní Milan Kubek.
Jak přesně je tradiční čínská medicína ve FN Hradec Králové ukotvena, je zahalenou mlhou a budeme po tom dále pátrat. Nicméně sám ředitel připouští, že se pohybuje na hraně práva. „Aktuálně je vlastně v systému legalizována jenom část akupunkturistická, ty ostatní záležitosti už prakticky ne. To je zásadní problém, řešit především legislativu už v úvodní fázi. Chceme alespoň určitou změnou té stávající se dopracovat toho, aby tito lidé alespoň v experimentálním módu mohli poskytovat péči,“ řekl Roman Prymula v rozhovoru pro alternativně laděný server hospitalin.
Dělám to naprosto zadarmo
Ředitel hradecké nemocnice se velmi zlobí, pokud projekt tradiční čínské medicíny někdo kritizuje. Velice nelibě také nesl otázky Zdravotncikého deníku. „Nejsem vyznavačem TCM a nebudu pronikat do jejích detailů… Nejsem vůbec příznivec alternativní medicíny, nicméně naprosto chabá argumentace některých i profesorů, kteří se snaží TCM zašlapat do země, mne postavila na druhou stranu,“ napsal nám a připojil také tuto poznámku: „V posledních 5 letech jsem dvakrát dostal cenu ČLS za nejlepší vědecký článek v medicíně publikovaný v daném roce. Trochu komicky působí, když mi medicínu založenou na důkazech vysvětlují lidé, kteří nikdy nic vědeckého v renomovaných časopisech nepublikovali (např. pan Kubek a Vy).“ V tom má pan profesor nepochybně pravdu, jeho vědecká kariéra je úctyhodná, o to nepochopitelnější je jeho současná podpora tradiční čínské medicíny. Není jejím vyznavačem, nechce jí hlouběji zkoumat, ale zavedl jí ve fakultní nemocnici. To samozřejmě vyvolává otázky, které ho ale hněvají.
„Budete se divit, ale nikdo mi nic nepřikázal, ani to není politická objednávka, chtěl jsem to sám,“ napsal v jednom z mailů. Zdravotnický deník řediteli položil i otázky na jeho případnou finanční motivaci (ptali jsme se, zda přijal od čínské strany nějaké peníze, například za expertní činnost, dary nebo jiné pozornosti, nebo zda uzavřel kontrakt na konzultace či podobné služby pro čínskou stranu, česko-čínskou komoru nebo jinou organizaci v souvislosti se česko-čínskou spoluprací). „Nedostal jsem od nikoho za nic v souvislosti s TCM ani korunu. Překvapivě to dělám naprosto zadarmo. Od čínské strany jsem přijal několik drobných nefinančních dárků tak, jak je to při návštěvách v této zemi zvykem. Aby nevznikaly další spekulace, ani v souvislosti s Čínou jako takovou jsem nedostal jakékoliv peníze,“ zdůraznil Roman Prymula.
Ptali jsme se i na náklady fakultní nemocnice v souvislosti se všemi aktivitami TCM. Od ředitele jsme se dozvěděli, že náklady vzniklé v roce 2014 a 2015 byly hrazeny ze sponzorských prostředků. Jejich výše je prý zveřejněna na webových stránkách nemocnice. Našli jsme tam pouze neinvestiční příspěvek v roce 2015 ve výši 2 miliónů korun od Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce, Praha (to je ta organizace, kde je angažován exministr obrany Jaroslav Tvrdík a extajemník ministra zdravotnictví Jan Růžička, a to jsou ti činorodí pánové, kteří české ministry zdravotnictví a ředitele nemocnic do Číny „dovezli“).
Zdravotnický deník také zajímalo, zda profesor Prymula neuvažuje o rezignaci na funkci předsedy vakcinologické společnosti. Například proto, že jeho angažmá ve prospěch čínské medicíny může znevěrohodnit očkování v očích veřejnosti. „Úplně nevidím souvislost, ale neuvažuji. Myslím si, že jsem toho ve prospěch vakcinologie odvedl poměrně dost a vědeckému pohledu na svět jsem se nikdy nezpronevěřil, vakcinologie je můj obor působení a míním v něm působit i nadále,“ odpověděl.
Podobné otázky ho vedou k myšlence, že si autor článku „vytkl cíl s některými dalšími naše centrum zneškodnit.“ Nechce připustit, že na půdě fakultní nemocnice otevřel dveře alternativní medicíně způsobem, který jde proti vědeckému základu české medicíny a zdravotnictví. Nevidí rozpor v tom, že bude nadále na jedné straně hájit očkování, právě proto, že je podložené vědeckými důkazy, a na straně druhé takzvanou čínskou medicínu, přestože ta je z velké části založená na báchorkách. Asi nevnímá, jak velký impuls dává zastáncům alternativ všeho druhu a argumenty do rukou odpůrců očkování. Na stejném alternativním serveru, kterému ředitel Prymula poskytl rozhovor, se například můžeme dozvědět, že vznikl Nadační fond na podporu Tradiční čínské medicíny a alternativ, jehož předsedou je MUDr. Pavel Běleš, člen výboru České lékařské homeopatické společnosti, v němž sedí spolu se zarytou odpůrkyní očkování Ludmilou Elekovou. Cílem fondu je podporovat spolupráci české medicíny s čínskou, obohacovat jí, propagovat TCM, odborníky, kteří se v ní chtějí vzdělávat atd.
„Jinak naše nefungující a šarlatánská TCM již pomohla celé řadě pacientů i různých VIP, takže chcete-li se přesvědčit, jak to ‘nefunguje‘ v praxi, můžete nám někoho poslat,“ napsal nám ironicky Roman Prymula. Není důvod nevěřit, že bychom v Hradci našli spokojené pacienty a především velmi důležité osoby (ty bývají velice náchylné věřit kdečemu). Placebo efekt je mohutný fenomén, jistě pomůže i úvodní vyšetření s pomocí „konvenční medicíny“. Je ale toto argumentace hodna vědce a profesora medicíny? Něco je v nepořádku.
Tomáš Cikrt
