Odboráři požadují zvýšení tarifních platů od září o deset procent. Mělo by se přitom týkat jak zdravotníků, tak sociálních služeb. Podle předsedkyně zdravotních a sociálních odborů Dagmar Žitníkové by tento krok znamenal pro státní rozpočet pouze navýšení příslušné rozpočtové kapitoly u hygienických služeb – u zdravotníků v nemocnicích by šlo jen o přesun peněz z nenárokových složek do tarifů a v sociálních službách by měl navýšení umožnit růst příspěvku na péči a zvýšení limitů na doplatky klientů. Právě v pobytových sociálních službách je přitom situace velmi tristní, protože už dnes zde schází tři tisíce pracovníků, přitom poptávka po této péči do budoucna jistě poroste.
Ministerstvo práce a sociálních věcí sice předložilo návrh na navýšení tarifů o sedm či deset procent, ovšem jen u vybraných zaměstnanců. Ve zdravotnictví a sociálních službách se to týká těch nejhůře placených technických pracovníků. „Takovýto návrh je pro nás nepřijatelný, protože velká část zaměstnanců bude z navýšení vypuštěna. Návrh necílí na navýšení platů pro zdravotníky, pečovatele a pracovníky v sociálních službách. Požadujeme proto, aby navýšení o deset procent dostali jak zaměstnanci ve veřejných službách, tak státní správě. Pokud se s vládou nedohodneme, budeme určitě na podzim chystat protestní akce,“ říká k tomu Dagmar Žitníková.
Odbory si přitom stěžují na to, že v uplynulých letech bylo slíbeno navýšení formou netarifních složek, jenže čtyřprocentní navýšení z roku 2023 se letos v mnoha nemocnicích zrušilo. Letošní navýšení pak zase proběhlo na řadě míst prostřednictvím nenárokových příplatků, které dle odborů nemají ani oporu v zákoně.
Podle Žitníkové by se přitom desetiprocentní zvýšení tarifů od září na státním rozpočtu podepsalo jen minimálně. „Ve zdravotnictví nemocnice prostředky na navýšení platů dostaly, je to pouze o překlopení nenárokových složek do tarifů. Znamenalo by to ale zvýšení garance jistoty zaměstnancům. V sociálních službách tato vláda zvýšila klientům maximální platby za stravu a ubytování a příjmy jsou vícezdrojové, takže prostředky na navýšení by zde měly být. Pokud by to nestačilo, existuje možnost dofinancování sociálních služeb, k němuž bylo v minulých letech přistupováno opakovaně. Co se týče hygieny, tam to náklady na státní rozpočet nese a vyžadovalo by to změny v rozpočtových kapitolách. Určitě ale nesouhlasíme s tím, aby navýšení v hygieně proběhlo na úkor snížení počtu pracovních míst,“ načrtává Dagmar Žitníková, podle níž by k jednání o navýšení mělo dojít hned po vládních prázdninách.
Za náročnou práci po dvaceti letech 23 tisíc
Velmi závažná je pak zejména situace v pobytových sociálních službách, kde podle údajů Asociace poskytovatelů sociálních služeb chybělo v roce 2020 tisíc pracovníků, loni už to ale byly tři tisíce – a dnes jsou možná čísla ještě vyšší.
„Vyvolali jsme několik jednání s panem ministrem Jurečkou, kam přijeli i kolegové z praxe. Ti poukazovali na tristní situaci v nedostatku personálu, který navíc není řádně zaplacen. Ministr Jurečka na našem sjezdu v roce 2022 uvedl, že navýšili dotace do sociálních služeb, aby mohli zaměstnavatelé zaměstnance ohodnotit. Když jsme si ale udělali průzkum, zjistili jsme, že přes padesát procent zaměstnanců dostalo odměnu jednou za rok a 36 procent dvakrát za rok,“ načrtává místopředsedkyně odborového svazu Jana Hnyková. Podle ní bylo plánované desetiprocentní navýšení v roce 2021 sníženo na 700 korun a od té doby se tarify v sociálních službách nenavyšovaly. K tomu došlo ke snížení fondu kulturních a sociálních potřeb o procento, čímž se dále redukuje možnost benefitů.
Pro představu: u nás má zaměstnanec v sociálních službách s téměř dvacetiletou praxí, který se přímo stará o klienty, kolem 23 tisíc čistého. Jaký je dnes ale průměrný plat v sociálních službách, můžeme jen odhadovat – ČSÚ totiž sloučil platy v sociálních službách se zdravotnictvím do jedné kolonky. Oproti tomu v Německu je odměna dle odborů 65 až 80 tisíc a mnohdy ještě ubytování zdarma. Nutno podtrhnout, že dnes jsou v pobytových sociálních službách senioři v třetím či čtvrtém stupni závislosti, takže péče o ně je velmi náročná.
„V lednu letošního roku jsme dostali od zaměstnavatelů příslib, že pokud bude navýšen příspěvek na péči a poplatky za stravu a pobyt, podpoří náš požadavek navýšení tarifů pro přílohu dvě, kam spadají sociální pracovníci a pracovníci v přímé péči. Příspěvek na péči je navýšen, stejně jako poplatky, ale zaměstnavatelé mlčí,“ stěžuje si Hnyková.
Tristní situaci dokládá Romana Staflenová z malého mladoboleslavského domova pro lidi se zdravotním postižením, kde ke konci loňského roku skončilo pět zaměstnanců. Podle ní si kvůli nízkým platům někteří zaměstnanci přivydělávají i darováním plazmy.
„Máme zprávy z terénu, že některé služby už se omezují a poskytuje se tak pouze základní ošetřovatelská péče. Ministerstvo sice prosadilo, že se bude poskytovat péče v terénu, ale i tam nám scházejí pečovatelky a asistenční služby,“ poukazuje Hnyková.
Uzavřená oddělení
Nespokojenost s (ne)navyšováním je i ve zdravotnictví. „Minulý i letošní rok jsme měli jako odbory velké problémy, abychom čtyři procenta dostali. Letos o tom diskutujeme od ledna, peníze jsme ale dostali až v červnu. Byli bychom rádi, abychom peníze dostávali měsíčně, protože měsíčně platíme nájem či energie,“ říká k tomu Alena Kopičová z Psychiatrické nemocnice Bohnice.
Jak přitom známo, také psychiatrická péče se potýká s nedostatkem personálu. „U nás se zavřela část gerontooddělení pro ženy, takže se ženy nad 65 let přijímají na běžná psychiatrická oddělení. Tam se přitom přijímají i děti od 14 let, protože ani dětská oddělení nemají místa. V osmilůžkové ložnici tak vedle sebe najdete 90letou pomočující se babičku a vedle 15letou slečnu. A to není jen jedno naše oddělení, děje se to ve více nemocnicích,“ dodává Kopičová.
Podobně je to také v hygienických službách, kde v posledních letech k navyšování platů nedošlo. Zde se přitom nepřidávalo ani formou netarifních složek.
-mk-
