Na světě jsou první ukazatele mapující cestu pacienta s bronchogenním karcinomem
Kancelář zdravotního pojištění zveřejnila první ukazatele mapující cestu pacienta s bronchogenním karcinomem skrz zdravotnický systém. Na bezmála 25 tisících případech z let 2020 až 2022 se kancelář zaměřila na několik výstupů, které jsou zásadní pro správnou organizaci péče. Vzhledem k vysoké mortalitě pacientů s touto diagnózou je klíčová kvalitní a rychlá diagnostika, která nemocného co nejrychleji nasměruje k první linii léčby, a to ideálně prostřednictvím multidisciplinárního týmu. Naměřené ukazatele ovšem ukazují, že ještě v tomto směru máme v Česku co dohánět.
Sada ukazatelů sleduje cestu pacienta s bronchogenním karcinomem od prvotní bronchoskopie až k zahájení léčby. Díky ukazatelům si mohou jednotlivá pracoviště vyhodnotit, zda jsou nad nebo pod celorepublikovým průměrem či v souladu s odbornými doporučeními, a mohou případně přijmout kroky k nápravě a zlepšení situace.
“Přestože nelze pracovišti, které provedlo bronchoskopii, přisoudit kvalitativně veškeré výstupy na této cestě pacienta, je to právě toto pracoviště, jehož práce má zásadní vliv na rychlost stanovení histopatologického nálezu, posouzení stupně a stadia tumoru a následnou volbu první linie léčby. Cílem je tedy standardizovat cestu pacienta a průběžně ji monitorovat u jednotlivých bronchoskopických pracovišť, aby byla včasná diagnostika pacientů co nejefektivnější,” přibližuje Kancelář zdravotního pojištění (KZP) s tím, že podle ukazatelů u nás není kvalita a organizace včasné diagnostiky pacientů s bronchogenním karcinomem v celorepublikovém srovnání na úrovni standardů ze zahraničí ani v souladu s doporučením odborné společnosti.
Od počtu bronchoskopií po 120denní mortalitu
Na co se ukazatele zaměřují? Jedním z nich je podíl pacientů s více bronchoskopiemi do jednoho měsíce
Opakované bronchoskopie jsou pro pacienta i systém zatěžující a mohou svědčit o nekvalitní práci zařízení, které bronchoskopie provedlo. Čím více je opakujících se bronchoskopických vyšetření, tím je kvalita péče nižší. Z dostupných dat vyplývá, že u více než 16 procent případů bylo během měsíce pacientovi provedeno dvě a více bronchoskopií. Maximální akceptovatelná úroveň opakovaných bronchoskopií je přitom ze strany odborné společnosti nastavena na hodnotě 10 procent. Zároveň se měří také průměrný počet dní mezi první a poslední bronchoskopií.
Dalším ukazatelem je procento případů s dobou od poslední bronchoskopie k zahájení léčby delší než 42 dní. “Při pohledu na jednotlivé výstupy je zřejmé, jak velký podíl případů každého pracoviště nebyl realizován dle tohoto doporučení, tzn. můžeme sledovat, u jak velkého podílu případů ve sledovaném období byla doba k zahájení léčby od poslední bronchoskopie delší, než je doporučeno,” konstatuje kancelář.
Dále KZP měří podíl případů bez patologického vyšetření. Histologická a/nebo cytologická diagnostika má stěžejní význam pro výběr léčby, přesto existuje dle doporučení odborné společnosti akceptovatelná desetiprocentní pravděpodobnost, že analyzovaný vzorek není možné správně diagnostikovat a patologické vyšetření není provedeno. Ve sledovaném období přitom nemělo vykázanou histologickou ani cytologickou diagnostiku 11,5 procenta případů.
Mohlo by vás zajímat
Roli hraje také podíl pacientů, u kterých byla použita metoda endobronchiální lineární ultrasonografie (EBUS), což je výkon zvyšující efektivitu diagnostiky. Tento výkon by měl být na základě doporučení odborné společnosti realizován minimálně u 30 procent případů, nicméně celorepubliková hodnota ve sledovaném období se pohybuje na úrovni 17 procent případů.
Důležité je i to, kolik pacientů projde multidisciplinárním týmem. Přestože by se tento výkon měl vyskytovat u majoritního počtu sledovaných případů, je ve sledovaném období vykázán pouze u 23 procent případů (to ovšem může být dáno tím, že se kód mnohdy nevykazuje).
Dalším ukazatelem je standardizovaná 120denní mortalita od první bronchoskopie. Ve sledovaném období dosáhla referenční celorepubliková 120denní mortalita úrovně 23,5 procenta.
A posledním měřítkem je podíl pacientů s transparietální punkcí. Vzhledem k možnému vyššímu riziku rozsevu nádoru při odběru bioptického materiálu touto metodou je na základě doporučení odborné společnosti žádoucí co nejnižší podíl tohoto typu výkonů. Ve sledovaném období byl podíl těchto výkonů přes 11 procent.
-mk-
Michaela Koubová
