Hospodské chvástání zřejmě rozhoduje politiku v Česku, jak jinak si vysvětlit senátorský návrh na toleranci 0,8 promile alkoholu při jízdě na kole. Návrh zákona z pera Zdeňka Škromacha (ano, toho, který k občanům blábolivě promlouvá od bazénku se sklenkou vína v ruce) podpořilo hned dvacet jedna jeho senátorských kolegů, včetně bývalé ministryně zdravotnictví Milady Emmerové. Podle ní má pivo pozitivní vliv na udržování společenské pospolitosti, a tak jsou cyklisté v alkoholovém opojení vlastně pozitivní jev. Škoda, že si zákonodárci podporující tento návrh nevšimli toho, co vlastně alkohol s nejen s cyklisty dělá.
Hranici, se kterou je povolené jezdit na kole, stanovili na 0,8 promile, tedy asi třem sklenkám vína či třem půllitrům piva, s tím, že zkonzumovaný alkohol nevyloučí u člověka řídit kolo. Prý jsou občané už tak vyzrálí, že sami dokáží posoudit, zda zvládnou jízdu na kole či nikoliv, a nikdo by je neměl v jejich svobodě omezovat. Zrada je v tom, že s 0,8 promile by člověk neměl řídit ani tříkolku, natož se pohybovat v silničním provozu. Už hladina mezi 0,2 až 0,5 promile prokazatelně zhoršuje schopnosti, které jsou pro pohyb v silničním provozu nezbytné a zároveň způsobí, že cyklista sám sebe nevidí tak zcela střízlivě a objektivně. Člověk má větší tendenci riskovat a zároveň roste jeho sebedůvěra, a tak si snadno řekne, že stihne projet křižovatku, i když se k ní blíží další auta. Zhoršuje se i schopnost rozeznat pohybující se světla, což ocení zejména cyklisté, kteří se pod vlivem vydávají z hospody či sklípku noční silnicí. A to není všechno, toto množství alkoholu v krvi, stále zhruba poloviční proti navrhované toleranci, zajistí, že odhad vzdálenosti nebude zcela odpovídat realitě, což je další mínus pro účastníka silničního provozu.
Pokud si cyklista dá o skleničku či dvě víc a dostane se k hladině 0,5 až 0,8 promile a získá další (ne)schopnosti k řízení kola. Zhorší se jeho reakční čas, a tak na náhlé změny na silnici či cyklostezce, třeba v podobě další „rozveselených“ cyklistů může zareagovat až v okamžiku, kdy se srážka nedá oddálit. Mimochodem, úrazy vzniklé právě pod vlivem alkoholu, kdy člověk jednoduše neodhadne situaci a přecení své síly, jsou prokazatelná a dobře vědecky popsaná negativa spojená s konzumací alkoholických nápojů. Jako bonus pak cyklisté získají také horší vnímání barev, to kdyby náhodou vjeli někam, kde jsou třeba semafory, zhoršené přizpůsobení zraku přechodů ze světla do tmy a naopak, a ani se schopností soustředit se to nebude právě nejlepší. K tomu se přidá další zhoršení odhadu vzdálenosti, tedy zcela zásadní kompetence pro cyklistu, a ještě poruchy rovnováhy, tedy zcela reálná možnost, že příjemný cyklistický výlet skončí ve škarpě s pochroumaným kolem i cyklistou.
Navíc je tu další na první pohled neviditelný, byť závažný problém, a to obrovské množství Čechů a Češek, kterým alkohol postupně ničí vztahy, práci i zdraví. Podle údajů Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti spadá do kategorie škodlivého užívání alkoholu více než 500 tisíc dospělých osob, dalších více než 600 tisíc lidí se už dostalo do fáze rizikového užívání. Jistě, ti všichni jsou potenciální voliči a nemálo z nich asi senátorský návrh potěšil, ale opravdu potřebujeme znovu a znovu slyšet, že pití alkoholu je naprosto v pořádku a nikomu přece neškodí? Přesně toto nám senátoři svým návrhem vzkazují, bohužel.
Ludmila Hamplová
