V médiích již několik let pravidelně čteme, že evropská populace rychle stárne. S tím však roste i výskyt onemocnění mozku. Dnes žije v Evropské unii přibližně 179 milionů lidí s poruchami mozku – a toto číslo bude nadále stoupat. Odhady ukazují, že každý třetí Evropan během svého života onemocní neurologickým či duševním onemocněním. Tato fakta jasně naznačují, že zdraví mozku musí být prioritou evropského zdravotnictví. Právě toto téma jsme řešili minulý týden na akci nazvané Propojení neurovědy, politiky a společnosti v Evropském parlamentu.

Poruchy mozku, ať už neurologické, jako je Alzheimerova choroba, nebo duševní, jako deprese či úzkost, jsou celosvětově nejčastější příčinou invalidity a druhou nejčastější příčinou úmrtí.

Rychle rostoucí náklady

Přes tyto alarmující skutečnosti se evropské zdravotnictví stále potýká s nedostatečným financováním výzkumu či jednotnou a koordinovanou strategií. Vezměme si za příklad demenci, která stojí evropské ekonomiky více než 250 miliard eur ročně. Předpokládá se, že do roku 2025 by tyto náklady mohly vyšplhat až na 392 miliard eur, což je pořádný balík. Více než polovina z těchto peněz přitom připadá na neformální péči poskytovanou rodinami a přáteli.

Pandemie covidu navíc zdůraznila krizi duševního zdraví, kdy problémy jako úzkost a deprese prudce narostly. Každý šestý člověk v Evropě nyní trpí duševním onemocněním, což z této oblasti činí jednu z nejrychleji rostoucích zdravotních výzev současnosti.

Evropa musí jednat

Odpověď na tuto krizi vyžaduje koordinovaný přístup na úrovni EU i členských států. Podporuji přijetí Evropského plánu boje proti demenci, který by se inspiroval úspěšnou strategií EU pro boj proti rakovině. Tento plán by měl zahrnovat:

• investice do výzkumu,
• podporu včasné diagnostiky,
• standardizované léčebné postupy,
• a strategie na zvyšování povědomí a odbourávání stigmat spojených s duševním zdravím.

Klíčovou roli hrají také vzdělávací kampaně, které by veřejnosti pomohly lépe porozumět těmto onemocněním a zároveň upozornily na jejich dopad na fyzické i psychické zdraví.

Nezapomínejme, že mozek je stále jedním z nejméně prozkoumaných orgánů.

Podle odborníků musíme investovat do výzkumu složitostí mozku a hledání inovativních léčebných metod, pouze 23 z 35 zemí EU a EFTA má přitom dnes národní strategii boje proti demenci, což je zarážející.

Platforma pro spolupráci

Věřím, že vytvoření meziskupiny zaměřené na zdraví a výzkum mozku posune debatu dál. Tato platforma by umožnila úzkou spolupráci mezi odborníky, politiky a pacientskými organizacemi, což je nezbytné pro formulaci efektivních politik.

Zdraví mozku je základem naší celkové pohody. Není to jen zdravotní, ale i ekonomická a společenská priorita. Je načase, aby se stalo středobodem našich evropských zdravotnických strategií.

Tomáš Zdechovský