„Kolik mladých životů bude ještě zmařeno kvůli problémům s duševním zdravím, než podnikneme rozhodné kroky?“
Představte si dítě vyrůstající ve světě, který se každý den mění pod nohama, kde včerejší jistota dnes již neexistuje. Pro takové dítě není hrozba duševní nemoci jen významná, je to strašidelný stín. Světová zdravotnická organizace varuje, že každý sedmý mladý člověk ve věku 10 až 19 let trpí duševní poruchou. Ta představuje 13 % všech zdravotních problémů, které tuto věkovou skupinu celosvětově postihují.
Duševní zdraví mladých lidí v Evropské unii (EU) je velkým problémem. Za chladnými statistikami se skrývají mladé životy, které drtí deprese a úzkosti. Sebevražda je nyní druhou nejčastější příčinou úmrtí mladých lidí v EU. Naše mládež také zdědila problematický svět, od klimatických změn až po COVID-19.
Během pandemie trpělo mnoho dětí a mladých lidí dlouhodobou izolací a nedostatkem kontaktů s učiteli a vrstevníky. Zažívali úzkostné stavy, psychické problémy a byli vystaveni stresujícímu domácímu prostředí, což mělo těžké následky na jejich motivaci a celkovou emocionální pohodu.
K tomuto problému však přispívají i tradiční problémy, jako je vyhoření a tlak po ukončení studia. Pozoruhodné je, že nová doba digitalizace je pro mládež škodlivá. Mladí lidé se potýkají s pocity osamělosti a společenskými očekáváními, která se snaží naplnit.
Duševní zdraví je také stigmatizováno, zejména u starší generace: Kolik rodičů a pedagogů se snaží pomoci, aniž by k tomu měli potřebné nástroje? Rodiče a pedagogové potřebují více zdrojů a znalostí, aby se mohli adekvátně věnovat prostředkům, které jsou pro mládež k dispozici.
Je nutné prosazovat potřebu iniciativy zaměřené na včasné odhalení a komplexní možnosti léčby. Problémy s duševním zdravím se neliší od jiných zdravotních problémů.
Je zapotřebí shromáždit více údajů, aby bylo možné lépe porozumět problémům duševního zdraví a mozkovým vzorcům, které přispívají k jejich rozvoji. Sběr dat by měl zahrnovat dopady konvenčních problémů, jako je například nárůst digitalizace, a naučit se je zmírňovat. Analyzovat dodatečná data a zavést preventivní opatření, jako je včasná detekce.
Zlepšeme přístup k duševní zdravotní péči
Přístup ke zdrojům duševní zdravotní péče není snadný. Někteří lidé mohou mít problém najít vhodného odborníka nebo si nemohou dovolit potřebnou léčbu, pokud ji nehradí systém veřejného zdravotnictví. Zdroje musí být pro mladé lidi snadněji dostupné jak ve vzdělávacích institucích, tak mimo ně, jako například centrum Headspace v Dánsku.
Je třeba přizpůsobit modely, jako je Headspace, různým zemím EU a účinně řešit potřeby mládeže. Musíme zvyšovat povědomí a vzdělávat dospělé osoby, abychom vymýtili stigma obklopující duševní zdraví, poučit je o včasných varovných příznacích a podpořit diskusi mezi dětmi a rodiči.
Zapojte mládež do diskuse o duševním zdraví
A konečně, je nutné zapojit mladé lidi do diskusí o duševním zdraví, protože mohou nabídnout cenné poznatky a navrhnout další řešení. Mládež není jen statistikou, ale klíčem k řešení. Zaslouží si místo u jednacího stolu. Aby to bylo možné, měly by země EU věnovat další investice a vytvořit nové politiky pro boj s problémy duševního zdraví mládeže.
Pokud budeme čelit nárůstu problémů duševního zdraví mládeže s naléhavostí a soucitem, které si zaslouží, bude odpověď na naši úvodní otázku následující: „Už ani jeden.“
Bartosz ARŁUKOWICZ, poslanec Evropského parlamentu, předseda zdravotního výboru
Tomáš ZDECHOVSKÝ, poslanec Evropského parlamentu, spolupředseda Aliance europoslanců za duševní zdraví
